Ráno bylo hektické. Snídaně, zabalit poslední věci, zalepit a obvázat na těle všechno, co je třeba. A hlavně všechno zkontrolovat, protože každá chyba může mít fatální následky. Vše se povedlo a konečně stojím s batohem na zádech na náměstí v Kraslicích. Mám takový zvláštní pocit. Na jednu stranu se těším na úžasné putování po Krušných horách, na druhou stranu mě těch cca 190km, které mě v následujících pěti dnech čekají, dost děsí. No nic, konec filosofování a vzhůru do toho! Vyrážíme!

Hned na začátku nás čeká první horská prémie. Z Kraslic na Bleiberg. Dobrá zpráva je, že mi můj batoh sedí dobře na zádech. Špatná je ta, že těch 6,5kg je fakt znát. Po chvíli máme pocit, že kopřivy na turistickou trasu úplně nepatří. A pocit je to správný. Přestože jsme si vzali mapu, druhou si stáhli do mobilu a turistické značení je více než skvělé, přesto jsme se dokázali po třech kilometrech ztratit. To je fakt umění. Nakonec se ale dostáváme do prvního cíle etapy, na Bleiberg. I když z jiné strany, než jsme plánovali. Rychlé občerstvení a jde se dál.

Po červené sjíždíme do Stříbrné a odtud po silnici dál Rájeckým údolím, místy kde stávala osada Nancy. Po drobném občerstvení na zahradě u Franze Grusse (zasvěcení vědí, kde se to tajemné místo nachází) pokračujeme dál, kopci vstříc. Po několika kilometrech se před námi konečně rozestoupí planina, kdysi plná domů města Sauersack. Chvíli se kocháme rozhledy, lepíme první puchýř, a pak už vzhůru na Chaloupky!

Tuhle cestu znám jak své boty, což je výhoda i nevýhoda zároveň. Na jednu stranu se nemůžu ztratit, na druhou ale přesně vím, co mě čeká. Na Chaloupky vede krásná lesní cesta a odtud pak příjemné klesání podél řeky až do Nových Hamrů, s přestávkou na koupání v řece. Jak rád říkám: Krása tady střídá nádheru. V Nových Hamrech si dopřeju drobné občerstvení, neboť mě čeká další horská prémie, stoupání ke kapličce, a pak dál směrem k Perninskému vrchu, nejmenší tisicovce v ČR.

Kopec ke kapličce už moc nevnímám, dál to není o moc lepší. Konečně se objeví nebe. A o chvíli později jsme na horizontu. Teď už jen klesáme směrem k Perninku, dnešnímu cíli. Kolem bývalého skokanského můstku, kde vyrostl legendární Ruda Höhnl, přes Meinlův lesopark, až do městečka. Ubytování je super, mají tu wellness a hospodu. Takže jdu regenerovat. Další hlášení zítra. Čeká nás trasa Pernink - Měděnec.