Dnes, 7. března, uplynulo sto sedmdesát dva let od narození sociologa, vysokoškolského profesora, politika a prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Přestože se prezident osvoboditel narodil na jižní Moravě, ve svých akademických a politických funkcích trávil čas především v Praze a v Lánech a velkou část života strávil v zahraničí, najdeme v jeho životě i krušnohorskou stopu. Ta je spojena především s jeho častými pobyty v Karlových Varech, kam jezdil od roku 1914 do roku 1933 do lázní.

Jak vyplývá z výše uvedeného, v posledních čtyřech letech svého života již Masaryk Karlovy Vary (a při té příležitosti ani Krušné hory) nenavštívil. Jednak to jistě bylo dáno postupně se zhoršujícím zdravotním stavem, roli ale také hrála obecná nálada v pohraničí, která se ve třicátých letech dramaticky měnila a vyostřovala. Jemně řečeno, prezidentu Masarykovi zde v té době příliš pšenka nekvetla. O to větším překvapením je fakt, že dne 6. března 1935, v předvečer prezidentových narozenin, bylo T. G. Masarykovi uděleno čestné občanství města Perninku! Ostatně, ulici T. G. Masaryka v tomto městečku najdeme i dnes. Teď ale zpět k Masarykovým lázeňským pobytům.

Jak již bylo řečeno, první Masarykova návštěva Karlových Varů se datuje do roku 1914. Tento výlet do Karlových Varů, který byl pouze jednodenní, měl spíše pracovní charakter. Bylo krátce před začátkem světové války a v Karlových Varech pobýval na lázeňském pobytu politik Antonín Švehla. Právě za ním sem Masaryk přijel, aby probrali jakési pracovní záležitosti. Těžko říct, zda právě Švehlův příklad Masaryka ovlivnil. První poválečný pobyt prezidenta v Karlových Varech se datuje do roku 1923. Přijel sem ve stavu velmi špatného vnitřního rozpoložení, neboť to bylo krátce po smrti manželky – Charlotty Masarykové. I zdejší prostředí pomohlo uklidnit prezidentovu ztrápenou mysl. Masaryk si Karlovy Vary oblíbil a postupně se sem vracel každý rok, až do roku 1931. V roce 1932 pobyt vynechal a jak už bylo řečeno, roku 1933 se vrátil naposledy.

Během léčby v Karlových Varech pobýval prezident Masaryk zásadně v hotelu Savoy Westend (dnes sanatorium Thomayer). Jak bylo jeho zvykem, měl rád věci prověřené a jen nerad měnil zaběhlé pořádky. V únoru roku 1929 zachvátil hotel Savoy Westend rozsáhlý požár, do prezidentova letního příjezdu bylo ale vše dáno do pořádku, a tak nebyl Masaryk ani v tomto případě nucen udělat změnu. Kromě léčebných procedur se prezident v Karlových Varech věnoval běžné agendě, vítal zde zahraniční i domácí delegace (včetně předsedů vlád a prezidentů), navštívil třeba sklárnu Moser, chodil na dostihy, nebo zaštítil šermířský turnaj v hotelu Imperial. A také při každé příležitosti navštívil nedaleký Jáchymov, který si nesmírně oblíbil.

K Masarykovým návštěvám Jáchymova bych rád zmínil několik zajímavostí. Při jednom z pobytů v Jáchymově vystoupal Tomáš Garrigue Masaryk na nejvyšší vrchol Krušných hor – Klínovec. Byla to mimořádná událost, neboť prezident rozhodně nebyl vášnivým turistou. Masaryk pobyl na vrcholu společně se svým doprovodem několik desítek minut. Byl to ryze soukromý výlet pro zpestření dne, možná proto se o této události málo ví.

Druhou událostí stojící za zmínku je odhalení Masarykova pomníku v Jáchymově, které proběhlo v roce 1930 při příležitosti prezidentových osmdesátých narozenin. Byla to akce dlouho připravovaná. Pro stavbu pomníku byl zřízen přípravný výbor, který se prvně slavnostně sešel v den prezidentových osmdesátých narozenin, přesně 7. března 1930, v hale Radium Palace. Tvorbou pomníku byl pověřen význačný sochař Ladislav Šaloun. Samotné odhalení pomníku proběhlo 20. srpna téhož roku, za přítomnosti obrovského počtu občanů Jáchymova. Další osud pomníku je smutný. Krátce po okupaci byl pomník stržen a roztaven. Na podstavci byla objevena jména občanů, kteří na stavbu pomníku finančně přispěli. Ti němečtí, kterých nebylo málo, pak byli hnáni k vysvětlení na gestapo. Dnes najdeme v Jáchymově jen pamětní desku, připomínající, že pomník prvního prezidenta kdysi existoval.

A do třetice všeho dobrého. V dobách svých návštěv Karlových Varů a Jáchymova se prezident Masaryk vážně zabýval možností užšího spojení obou měst. Svolal k této věci dokonce do Jáchymova poradu, které se v roce 1926 kromě něho zúčastnili například ministři československé vlády Josef Schieszel, Jan Říha a Václav Roubík. Prezident Masaryk vehementně prosazoval vytvoření tramvajové linky z centra Karlových Varů do Jáchymova, zboření staré továrny v Jáchymově a stavbu nové kolonády tamtéž. Těmito úkoly pověřil přítomné ministry osobně, leč k realizaci nikdy nedošlo, především díky mimořádným finančním nákladům, které by zmíněná akce bývala vyžadovala.