K napsání tohoto článku mě přiměl názor nejmenovaného historika, který jsem přečetl v nedávné době. Tvrdí, že často užívaný pojem Sudety je mylný a zavádějící. Že žádné Sudety reálně neexistují a je třeba toto slovo přestat používat. Nesouhlasím. Na druhou stranu jsem si vědom toho, že mezi lidmi existuje poměrně malé povědomí o tom, jak a proč název Sudety vznikl a především – která území do takzvaných Sudet skutečně historicky patřila. Sudety, v původním slova smyslu, to bylo mnohem menší území, než které se pod tento název schovalo ve 30. letech 20. století a především po Mnichovu. Teprve po Mnichovu se také setkáváme s dalším často užívaným označením – Sudetští Němci. Pojďme si o tom všem něco říct.

Sudety se rozkládají v části dnešní České republiky a Polska, v pásu táhnoucím se především podél hraničních hor. Navzdory dnes všeobecně přijímanému názoru jsou geograficky Sudety vymezeny takzvaným Labským zlomem a Moravskou bránou. Údolí Kladské Nivy pak Sudety dělí na východní a západní část. Do západní části řadíme Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše, Broumovské hory a Orlické hory. K východní části Sudet připadají především Rychlebské hory a Jeseníky. Jak vidno, z hlediska geografického tedy do Sudet nemůžeme zařadit ani Krušné hory, ani Šumavu, byť se tak velmi často děje.

A kde se vzal název Sudety? Poprvé se objevuje pravděpodobně již ve 2. století před Kristem v díle Claudia Ptolemaia. Ten názvem Sudéta (Sudete ore) označil neznámý horský masiv ve střední Evropě. Zde se dostáváme k prvnímu paradoxu – nejčastěji se uvádí, že tento Ptolemaiův neznámý masiv byly ve skutečnosti Krušné hory. Jak jsme se ale dozvěděli výše, ty vlastně geograficky do takzvaných Sudet vůbec nepatří. A pak se v tom vyznejme.

Co ale vlastně název Sudety znamenal? Existuje více variant vzniku tohoto označení. Nejčastěji se uvažuje o původu z keltštiny, kdy se vychází ze slova Sud a přípony éta – tedy les kanců. To mně, při pohledu na to, co se v našich lesích děje dnes, přijde celkem příhodné. Objevují se ale i odkazy na původ z germánštiny, kdy Süd – Oede znamená divočina kolem poledne, nebo dokonce teorie o původu názvu z Balkánu, kdy bychom použili překlad Kozí hory. Nechť si každý vybere, já se přikláním k těm kancům.

Za fakt, že většina území Sudet byla osídlena německy mluvícím obyvatelstvem, může politika českých panovníků ve 12. a 13. století. Právě tehdy byla okrajová území českého království uměle dosídlena rolníky, horníky a řemeslníky z Německa. Důvod byl prostý. Lidí bylo v těch dobách málo, zatímco půdy a přírodních statků hodně. Do horských oblastí, kde byl život těžší než kde jinde, se nikomu příliš nechtělo. A tak když se našli odvážlivci, kteří se zde rozhodli žít, nikdo nekoukal na to, jakým jazykem mluví a odkud přišli. Německé osídlení pohraničních hor pak bylo po léta trvalým jevem. A právě díky tomuto osídlení se pojem Sudety začal rozšiřovat i do dalších oblastí, například právě Krušných hor. Bylo to jakési zjednodušení – Sudety leží v horách, tam kde žijí Němci.

Pojem Sudetští Němci byl poprvé použit roku 1902 spisovatelem a politikem Franzem Jesserem. Bylo to v době, kdy si Němci v pohraničních oblastech začali uvědomovat svou identitu a zvláštní postavení v prostoru. Sudety byly na jedné straně součástí Rakouska – Uherska, bylo ale zřejmé, že jsou také nárazníkovým pásmem mezi slovanským a germánským živlem ve střední Evropě. To se ještě více vyjevilo po konci 1. světové války, kdy se většina oblastí takzvaných Sudet stala součástí nové Československé republiky. (Zbytek se stal součástí Polska) Krátce po vyhlášení republiky se Němci v pohraničí pokusili vyhlásit samostatné provincie. Vycházeli přitom z práva na sebeurčení národů, podle kterého vznikaly nástupnické státy Rakouska – Uherska. Jejich snaha ale byla potlačena.

O rok později, roku 1919, se pak pojmy Sudety a Sudetští Němci poprvé stávají pojmy oficiálními – úředními. Stalo se tak na Saint Germainské mírové konferenci, kdy bylo určeno pojmenování Sudetští Němci pro Němce žijící v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Právě od toho okamžiku můžeme říct, že se u označení Sudety definitivně opustilo od náhledu geografického a přešlo se na náhled národnostní. Od té chvíle se za Sudety prostě a jednoduše považovaly oblasti, kde žijí Němci.

Další posunutí pojmu přišlo s nástupem německého nacionalismu. Ve třicátých letech začal s pojmem Sudety a sudetský operovat Hitler v rámci své politiky. Názvy jako Sudetoněmecká domovská fronta, nebo Sudetoněmecká strana již neměly s geografií společného nic. Po Mnichovu (říjen 1938) bylo jako Sudetenland označeno veškeré území, které Československo odstoupilo Německu. Podíváme – li se na věc upřímně, musíme konstatovat, že dnešní označení vybraných oblastí jako Sudety, které se používá v nejrůznějších debatách, diskuzích, ale i publikacích, nejlépe odpovídá právě těmto oblastem odstoupeným roku 1938.

Po 2. světové válce se k pojmu Sudety (logicky) stavěly jinak československé úřady, i původní odsunutí obyvatelé a jejich potomci. Zatímco v Československu bylo označení Sudety úředně zrušeno a později i zakázáno jeho užívání, Němci odsunutí z Československa založili Sudetoněmecké krajanské sdružení, které funguje dodnes. Pravidelně se také pořádají takzvané Sudetoněmecké dny. Je s podivem, že i dnes, v roce 2022, někteří lidé tímto pojmem šermují bez hlubších znalostí kontextu a souvislostí. Pozitivní naopak je zkušenost nás, kteří žijeme v pohraničních oblastech takzvaných Sudet, neboť tu dnes žijeme ve vzájemném respektu a přátelství. A to na obou stranách hranice.