Jedete-li dnes od Merklína směrem k Mariánské, jistě vám před poslední ostrou zatáčkou pod osadou Mariánská neunikne rozlehlý areál Domova pro osoby se zdravotním postižením. Toto zařízení, dříve Ústav sociální péče, zde bylo zřízeno v roce 1962. Zřízeno bylo kousek od místa, které mělo po staletí poutní a duchovní význam. Stával tu cenný kapucínský klášter. Duchovní tradice tohoto místa byla nejprve násilně přerušena 2. světovou válkou a poté doslova smetena z povrchu zemského nastupujícím komunistickým režimem. Bývalý klášter zde už nestojí. Ale ze vzpomínek se jej nikdy vymazat nepodaří. Pojďme si k jeho historii říct pár slov.
Na samém začátku příběhu nalezneme, jako už tolikrát při putování po Krušných horách, pověst. Ta místní hovoří o poutníku, který se jmenoval Jan Niavis. Žil ve své poustevně na Vlčím hřbetu, nedaleko dřevěné kaple svatého Albrechta. Jednoho dne, při toulkách místní krajinou, vyřkl Jan Niavis odvážné proroctví. Viděl bohatou budoucnost tohoto místa, slavné horní město, které bude nesmírně bohaté a prosperující. A skutečně, nedaleko osady Sorg, vzniklo později město Jáchymov. Že je na této romantické pověsti špetka pravdy dokazuje fakt, že o Janu Niaviovi se ve svých spiscích později zmiňuje také jáchymovský učenec Mathesius.
Každopádně v místě, kde kdysi žil Jan Niavis, byla v době založení Jáchymova mnohem starší samostatná obec, zvaná Sorg. Od té doby byly osudy obou sídel prolnuty. Když se dařilo Jáchymovu, bylo dobře i na Sorgu, když Jáchymov strádal, pocítily to okolní vesnice také. V dobách hornické konjunktury tak například v Sorgu vzniklo několik dvorů a statků, honosných panských domů. Naopak po Třicetileté válce Sorg zpustl, zůstalo zde jen pár obyvatel a domy se daly počítat na prstech jedné ruky. Co ale zůstávalo, to bylo právě poutní místo v blízkosti Vlčího hřbetu.
Jak již bylo řečeno, v době života Jana Niavia stála poblíž jeho pustevny dřevěná kaple. V průběhu věků zanikla, stejně jako pustevna. Až po Třicetileté válce si tři jáchymovští občané, tesař Hans Schmidt, štajgr Salomon Müller a kostelník Hans Schuldes, vzpomněli na dávné proroctví poustevníka ze Sorgu. Protože znali polohu místa kde zhruba žil, rozhodli se zde vybudovat kapli. Kaple byla nejprve dřevěná a zasvěcená byla Panně Marii. A právě podle patronky kaple se místu a celé osadě začalo říkat Maria Sorg.
Do dřevěné kaple byl umístěn nenápadný obraz, který však brzy získal nesmírnou proslulost. Scházeli se k němu lidé z daleka i blízkého okolí, údajně se tu totiž odehrávaly nejrůznější zázraky. Maria Sorg se stal význačným poutním místem, pouť většího rozsahu je zde zaznamenána již 2. července 1694. Dřevěná kaplička postupně přestala stačit náporu poutníků, a tak nedaleko vznikl kamenný kostel, dostavěný a vysvěcený roku 1699. Kostel Panny Marie byl nakonec, 19. ledna 1754 (tento týden to bude již 268 let), propůjčen kapucínskému řádu. Téhož roku byla zahájena také stavba horského kapucínského kláštera, která trvala až do roku 1765.
Kapucíni zde pak po více než půl druhého století žili, hospodařili, vyznávali svou víru a přispívali ke kulturnímu a duchovnímu životu v regionu. Relativně klidné období trvalo až do let dvacátých, kdy region začala obcházet nejprve bída hospodářských krizí a poté strašák nacionalismu. Přišla válka a ani poutní místo nezabránilo bolesti a beznaději. Jakoby z hor zmizel sám Bůh. Ani s utichnutím bojů se ale kapucínský klášter klidu nedočkal.
Po únoru 1948 se celé okolí Jáchymova proměnilo v jeden velký pracovní tábor, kapucíni byli z kláštera vyhnáni a v jeho sklepeních si dokonce Státní bezpečnost zřídila vyšetřovnu, kde nelidsky mučila vězně okolních táborů. Klášter a přilehlé objekty chátraly. Co nezvládla příroda sama, dokončili v roce 1965 vojáci. Klášter byl zcela zdemolován a zmizel z povrchu zemského. V objektu nedalekých kasáren byl pak roku 1962 zřízen již zmíněný Ústav sociální péče.
Když dnes přijdete na místo, kde kdysi klášter stával, naleznete jen obvodové zdi areálu a jinak prázdno. Energie, kterou však toto místo dodnes má, je téměř hmatatelná. Určitě se tam někdy vypravte. Nenajdete tam sice žádná turistická pozlátka, zato si můžete užít klid a krásnou okolní přírodu.