V posledním příspěvku jsem vás seznámil s historií rodu Šliků, především pak se Štěpánem, zakladatelem města Jáchymova, který se narodil roku 1487 na ostrovském zámku. Nyní se v našem vyprávění přesouváme do roku 1519. Je to jen necelé tři roky od chvíle, kdy Štěpán Šlik založil na místě osady Konradsgrün hornické město Jáchymov. Tři roky jsou jen kapkou v moři v životě člověka, natož pak v historii celého města. Tady se toho ale za tu dobu událo víc, než by člověk očekával.

V Jáchymovo údolí, městě Joachimsthal, stálo roku 1519 několik stovek domů a obyvatelé se počítali v tisících. Byla tu bohatá naleziště stříbrné rudy, byl tu kostel, byl tu dokonce i hrad, pojmenovaný Freudenštejn. A byla tady všudypřítomná stříbrná horečka, která do údolí hnala další a další osadníky. A také se zde, právě od zmíněného roku 1519, razily mince, nazývané Jáchymovský tolar.

Razily se zde proto, že Šlikové dobře věděli, že zpracovávat vytěžené stříbro je ekonomicky výhodnější, než surovinu vyvážet do ciziny. Škoda, že takové Šliky nemáme i dnes. Ale zpět k tolaru. Vzorem pro jáchymovský tolar byla mince ražená od roku 1492 v nedalekém Sasku. Šlikové tedy měli nápad, měli vzor, měli surovinu. Nic nebránilo začít s ražbou mincí, až na jeden malý detail. Chybělo povolení krále a zemského sněmu. I přes jeho absenci Šlikové s ražbou začali. Tajně. Údajně ve sklepení hradu Freudenštejn. A jak o tom můžeme vědět? O ražbě datované do roku 1519 se totiž ve svých písemnostech zmiňují dva slavní jáchymovští obyvatelé – Johannes Mathesius a Georgius Agricola.

Razit mince tajně však nešlo donekonečna, a tak Šlikové dál bojovali za povolení. Nakonec jej získali dne 9. ledna 1520, kdy ražbu jáchymovského tolaru povolil zemský sněm. A jak vlastně mince vypadala? Na přední straně (avers) byl vyobrazen svatý Jáchym a také erbovní štít rodu Šliků. Na zadní straně (revers) byl dominantou český dvojocasý královský lev. Jáchymovský tolar byl také doplněn o letopočet ražby. Postupně se tak na minci objevily číslovky 1520, 1525, 1526, 1527 a 1528.
Jak již bylo řečeno, zpočátku se mince pravděpodobně razila ve sklepením hradu Freudenštejn, záhy poté také ve speciálně zřízené mincovně. O její historii si povíme v některém z dalších příběhů. Nakonec, od roku 1526, se tolary razily také v mincovně v Horním Slavkově.

Ražba tolarů přinesla bratrům Šlikům nejen prestiž, ale také bohatství. Nic však v životě není zadarmo. To platí dnes, stejně jako v dobách, o kterých vyprávím. Král Ludvík Jagellonský dne 17. října 1523 svou listinou dodatečně potvrdil právo ražby. Dříve to nestihl, měl jaksi práci s udržením svého království pohromadě. Jako samozřejmost za svou benevolenci však očekával podporu a loajalitu bratrů Šliků. Když pak v roce 1526 vyrazil na Turka, byl v jeho armádě nejeden český šlechtic, mimo jiné také náš Štěpán Šlik. O tom, že se mu jet bojovat kamsi do Uher nechtělo, nemusíme mluvit. Nakonec za královu přízeň zaplatil cenu nejvyšší. V bitvě u Moháče, která se stala pro královská vojska katastrofou, ztratil Štěpán Šlik život. Nutno podotknout, že král Ludvík Jagellonský dopadl v té samé bitvě stejně.

A zatímco pro Jagellonce to znamenalo vymření Česko – uherské rodové větve, rodinná katastrofa Šliků měla teprve přijít. Zatím dál razili své mince. Již o dva roky později (1528) však ražba jáchymovského tolaru zásahem krále Ferdinanda I. končí. Napříště už měla být ražba mincí důsledně pod kontrolou samotného krále. A o tom zase jindy…

Perlička na závěr: Říká se, že od Jáchymovského tolaru je odvozen také název pro americké platidlo – dolar. Karel May, autor populárního Vinnetoua, nazýval ve svých knihách americké platidlo zásadně jako american taler. Ten samý Karel May také za svého života pobýval v Jáchymově, v místních proslulých lázních.