Biorytmus je děj, který se opakovaně – cyklicky – objevuje u nějakého živého organismu. Tolik říká moudrá Wikipedie. I náš pes má své biorytmy, které se pravidelně – a přesto občas zcela nevhodně a nečekaně – objevují.
Problém je, že tyto biorytmy nejsou sladěny s těmi páníčkovými.
A problém je to, světe div se, především pro páníčka samotného. Možná o tom jednou napíši odbornou publikaci. Mám totiž biorytmy naší Belly vědecky roztříděné.

a) Biorytmy pevné (fixní)

Mezi tato pevná pravidla patří například psova potřeba spánku. Máme dlouhodobě ověřeno, že náš pes má od neděle do čtvrtka potřebu dvanáctkrát za noc vyměnit zahradu za dům. Tuto výměnu si vynucuje hlasitým štěkáním, které trvá tak dlouho, dokud mu není vyhověno.
Dále má v těchto dnech potřebu nočního štěkání v každou dvanáctou minutu sudé hodiny a každou sedmou minutu liché hodiny. Tato perioda končí vždy ráno v 5,25.
Naproti tomu v pátek, sobotu, den před státním svátkem a během naší dovolené psův biorytmus funguje následovně. Večer ve 20,15 si pes lehne a usne. Ve stejné poloze a bez jediného zvuku pak vydrží do druhého dne do 8,45 minut. Zvláštní, že?

b) Biorytmy vázané na konkrétní událost (flexibilní)

Klasickým příkladem patřícím do této kategorie je psovo chování předtím, než jdeme k veterináři, či bereme psa s sebou kamkoliv do společnosti.
Zatímco normálně se pes nechá bez problémů česat a kartáčovat, před výše uvedenou událostí je třeba jej alespoň půl hodiny nahánět po zahradě a zápasit o jeho čistotu. Je to hodný pejsek, takže se nakonec učesat a načančat nechá. Pak ale přichází právě ten flexibilní biorytmus.
V rozmezí 9 – 3 minuty před odchodem z domu se pes rozeběhne do záhonů, ve kterých začne válet sudy, rýt čumákem v hlíně a provádět další úkony vedoucí k jedinému výsledku – pes se zasere jako kominík.
Dalším příkladem v této kategorii je psova potřeba skočit do postele. Má ji většinou nutkavě ve dvou situacích: 30 minut až 2 hodiny po převlečení postelí a 24 minut až 29 minut po dešti.

c) Biorytmy opozitní (buď x nebo)

Tady je to poměrně přehledné a jednoduché. Když pes dostane konzervu, chce granule. Když dostane granule, má chuť na konzervu. Když ležím v pyžamu na gauči, chce jít na procházku. Když se obléknu a obuji, zaleze po gauč a chce se mu spát.

Pokud v tomto textu najdete gramatické chyby, omluvte mne prosím. Bál jsem se to po sobě číst ještě jednou, abych toho psa nezabil….