PSÍ ŽIVOT XII. – SEXUÁLNÍ PREDÁTOR

Jak jste si již jistě všimli, příběhy ze života naší Belly píši chronologicky. Tak jak jdou v jejím životě za sebou. Dnes musím udělat výjimku. Nabourat zaběhlý stereotyp a podělit se s vámi o zážitek, který se nám stal minulý týden. Dopředu upozorňuji, že text není vhodný pro děti, mládež a slabší povahy.
Bellinka hárá. Už to je strašný. Znamená to totiž, že moje malá holčička už není úplně tak malá holčička. Hárání s sebou přináší řadu menších, či větších problémů. Kapičky krve po baráku – dobrý. Mírná náladovost – dobrý, když se to zrovna doma nesejde najednou. Nemožnost chodit na denní dlouhé procházky – výborný.
Co je ale nejdůležitější pravidlo hárání? Uhlídat před okolními psy! Báli jsme se toho, ale sousedi nás uklidnili, že v okolí žijí jen feny. Nový plot nás taky uklidnil. A nakonec nás uklidnilo, že se kolem nás opravdu během hárání žádný pes neobjevil. No každým dnem to skončí, takže jsme to zvládli. Nastalo úterý. V práci koukám do kalendáře – MEZINÁRODNÍ DEN PSŮ. Cestou domů přemýšlím, že by to chtělo alespoň malý pamlsek, nebo hračku. Prostě dneska budu hodný taťka. Zamyšlený nad dárkem přijíždím k našemu pozemku. Z dálky vidím Bellu, jak s něčím lítá po zahradě. Co to zase vzala? Ty vole, ježek! Rychle parkuji, vybíhám z vozu a běžím Bellinku zachránit od popíchání! Přibíhám blíž a zjišťuji, že to spíš bude záchrana před opícháním! PES!!!! Na náš pozemek se dostal pes.
Naše Bellinka se roztahuje na zádech před malým, pouličním, kříženým, špinavým, hnusným, zvrhlým sexuálním predátorem!
Já ti dám MEZINÁRODNÍ DEN PSŮ! A ty koukej mazat ty smetáku! Evidentně se jim od sebe nechce. Smeták na mě štěká a Bella se tváří asi jako CO NÁM SEM DO TOHO SAKRA LEZEŠ? Nekompromisně zasahuje moje autorita. Smetákovi chci dát bodlo, ale je rychlejší, než se zdá! Doufám, že ne ve všem. Bellu čapnu do rukou a hajdy domů! Zavřená budeš. Vracím se na zahradu vyřídit si účty se smetákem! Na pomoc si volám městskou policii. Ten malej hajzlík má šestý smysl. Hraje si se mnou. Honíme se po zahradě. Bohužel, pušku doma nemám. Konečně přijíždí policie. Odmítají smetáka zastřelit a raději se rozhodují pro odchyt.
Smeták si chvíli pohrává i s příslušníky, pak se ladně protáhne pod naší bránou (aha!) a mizí kdesi v dáli, ukojen a spokojen. Pro něj je to příběh se šťastným koncem. Já svolávám interrupční komisi!