PUTOVÁNÍ PŘES HORY, DEN DRUHÝ: PERNINK - KOVÁŘSKÁ (37,9 km) 

Je tady den jako malovaný a nás čeká další putování. Vydatně jsme posnídali, provedli pocitovou kontrolu svalů a kloubů (nic moc) a vyrážíme na dnešní dobře známou trasu s jednou horskou prémií.

Začínám stoupáním po Černé cestě, doprovázen hejny much. Letos jich je! Příjemnou lesní cestou přicházím k občerstvovně Červená jáma. Spolu s dalšími dvěma v blízkém okolí (Ryžovna, Maringotka) tvoří příjemný turistický trojúhelník. Jen se člověk v žádné hospůdce nesmí zdržet příliš dlouho, jinak se s ním zdejší cesty začnou pěkně naklánět. Od Červené jámy k Maringotce se téměř nedá běžet, pořád se musím zastavovat a kochat výhledy do okolí.

Na Maringotce dávám rychlou zastávku a už mířím dál. Mrtvý rybník (nedávno jsem tady běhal na běžkách), pak Wunderblume (kdysi stávala populární výletní restaurace) a už se po Ježíškovo cestě blížím k Božímu Daru. Dnes tady vládne klidná atmosféra, žádné davy turistů. Stavíme na oběd, abychom nabrali sil před výstupem na Klínovec.

Za hotelem Praha si to namířím přímou cestou na Neklid a pak dál, na Klínovec. Kóta 1244 zdolána, výš už se v těchhle horách nepodívám. Rychlá fotka, pár pohledů do krajiny a už si to sypu dál. Po sjezdovce dolů k hotelu Nástup zjišťuji, že z kopce je to někdy horší než do kopce.

Pokračuji dál a po chvíli jsem v Háji. Tedy přesně řečeno v obci háj. Tady si musím trochu postesknout. V Háji i v Loučné je to jedna novostavba vedle druhé. Jsem rád, že do Krušných hor přichází movití lidé, kteří zde staví nové domy. Jen je škoda, že často úplně ignorují historický kontext, nebo prostě jen citlivé zasazení moderních domů do okolní přírody. Za mě je to velká škoda. Konečně jsem z Háje venku a klesám po silnici směrem ke Kovářské. Tady přichází velká krize a já vedu rozmluvu sám se sebou. Máš to zapotřebí? Koukal ses v poslední době do občanky, kolik ti je let? Na co si hraješ?

Z trudných myšlenek mě vytrhne až historická vápenka těsně před Kovářskou. To je moc kouzelné a zajímavé místo! Pro mě inspirace na další krušnohorský příběh. Ještě chvíli se držím zelené turistické značky a už jsem v Kovářské. A tady přichází šok. Vždyť jsem si měl na Božím Daru vyzvednout klíče od pokoje, kde jsem měl dnes nocovat! Já hlava děravá! Nezbývá než začít v Kovářské hledat, kde složím hlavu. Naštěstí se to poměrně rychle daří a já si můžu jít konečně odpočinout. Bylo to dnes zase nádherné a inspirativní, ale bylo toho dost. Tak zase zítra! Čeká nás téměř 50 kilometrů do Nové Vsi v Horách.