PŘICHÁZÍ MAGICKÁ A KOUZELNÁ SVATOONDŘEJSKÁ NOC!

Až dnes na naše Krušné hory padne tma, bude to znamenat, že nastává nejmagičtější a mýty opředená noc – noc Svatoondřejská.

Tato noc, zasvěcená svatému Ondřejovi, prvnímu muži, jehož si Kristus vybral za svého apoštola, byla považována za začátek adventního období. V Krušnohoří měla veliký význam. Lidé věřili, že je to noc magická, noc plná čar a kouzel. Tyto pověsti a tradice vycházely ještě z pohanských časů, kdy se věřilo, že právě na svatého Ondřeje vylézají ze země démoni a zlé síly.

Naši zbožní předkové těmto pověstem a pověrám věřili. Během svatoondřejské noci proto dobře hlídali svá obydlí, věšeli ve světnicích, ale i v chlévech česnek, růžence , či různé amulety pro vyhnání zlých sil, často pak celou noc svítili dobytku, aby tajemné síly zaplašili.

Největší význam ale tato noc měla jakožto noc věštecká. Lidé jsou tvorové z podstaty zvědaví a tak využívali věštby Svatoondřejské noci pro hádání budoucnosti. Často se například převrátily čtyři hrnečky dnem vzhůru. Věštkyně pod ně schovala hrst hlíny ze hřbitova, kus chleba, hřeben a prsten. Hlína znamenala smrt a zkázu. Hřeben byl znakem nemoci. Lepší byl chléb, který znamenal majetek a dostatek. Prsten pak předpovídal svatbu v rodině.

Právě svatby a pohlavní svěžest byly také významem této noci. Na mnoha místech bylo zvykem, že neprovdaná děvčata házela pantoflem, podobně jako o Štědrém večeru. O Svatoondřejské noci pak dle pověr bylo snazší počít potomka. Až takovou sílu tato noc má!

A tak dnes zavzpomínejme na staré zvyky a tradice, vyhněme se zlým duchům, zkusme si něco přát, když už nevěříme na věštby, nebo prostě využijme jinou moc této magické noci a udělejme si ji co nejpříjemnější.