Hrdinou mého dnešního vyprávění je obyčejný, slušný, velmi vzdělaný a pracovitý člověk, který miloval Krušné hory. A mnohé pro ně během svého života také vykonal. Karel Lím. Rodák z obce Zeměchy u Loun. Učitel, turista, první krušnohorský lyžař, propagátor Krušných hor a výrazná postava veřejného života v regionu. Tento renesanční člověk je dnes neprávem opomíjen, pojďme si tedy jeho životní příběh připomenout.
Jak již bylo uvedeno, Karel Lím se narodil dne 6. října roku 1875 v malé obci Zeměchy, nedaleko Loun. Také vás napadlo, jak se z rovinatého kraje u Loun dostal do Krušných hor? Inu, život je jen náhoda, jak se zpívá v jedné písničce. Ona náhoda nejprve přivedla mladého Karla Líma do Příbrami, kde vystudoval Učitelský ústav, a pak jej jako začínajícího kantora přivedla do obce Hrob, ležící na samém úpatí Krušných hor. Právě do Hrobu byl Karel Lím přidělen pro výkon své učitelské praxe.
Ve škole v Hrobu učil Karel Lím převážně děti zdejších havířů a sklářů. A nebyla to práce jednoduchá. Školní budova neměla prostoru nazbyt, učitelů bylo pomálu, a tak bylo běžnou praxí, že se ve třídě nacházelo najednou více jak 100 dětí. Dnešní optikou si něco takového dokážeme těžko představit. Situace v pohraničí nebyla nikdy snadná, a tak se Karel Lím snažil předat svým žákům nejen potřebné vědomosti, ale obohatit i jejich kulturní a společenský život. Záhy se tak stal významným organizátorem veřejného života.
Pořádal přednášky, organizoval turistické výlety po okolí, dokonce se stal dirigentem symfonického orchestru, složeného ze zdejších železničářů, učitelů, havířů a sklářů. Nejvíce ale jeho pozornost upoutaly prudké svahy, které se zvedaly těsně za jeho domkem. Krušné hory. Karel Lím do hor směřoval, jakmile měl volnou chvíli. Neúnavně pronikal stávajícími turistickými stezkami, ale také vytyčoval a značil nové. Jeho cesty nejčastěji vedly na 869 metrů vysoký vrchol, který se vypínal nad okolní krajinu. Vrchol měl německý název Stürmer.
A právě Karel Lím se nesmazatelně zapsal do historie tohoto kopce. Byl to právě on, kdo prosadil české pojmenování pro zdejší vrchol – Bouřňák. Dle legendy se tak stalo během jedné bouřky, která jej spolu se dvěma dřevorubci, uvěznila na vrcholu kopce. A že jej bouřka zaskočila právě tady? Žádná náhoda! Karel Lím totiž za svého života vystoupil na vrchol Bouřňáku více než 2000x a dokonce zde oslavil své 80. narozeniny.
A ještě jedním činem se Lím nesmazatelně zapsal do podoby zdejšího vrcholu. Po vyhlášení Československé republiky se Karel Lím stal řídícím učitelem české školy v Duchcově, a také jedním ze zakládajících členů Klubu českých turistů v Krušných horách. A právě Klub českých turistů před sebe postavil jednu obrovskou výzvu – postavit na vrcholu Bouřňáku turistickou chatu. Karel Lím byl hnacím motorem celé akce, která skončila slavnostním otevřením chaty 8. června 1930. Mimochodem, dokázali byste uhádnout, kdo z turistů odpracoval při stavbě chaty nejvíce brigádnických hodin? Ano, byl to Karel Lím.
Chatou na Bouřňáku ale jeho zásluhy o zvelebování a propagaci Krušných hor nekončí. Neúnavně vytyčoval a značil nové turistické trasy, pořádal pochody, výstupy na okolní vrcholy, vytvářel mapy Krušných hor a vymýšlel další a další projekty pro jejich zvelebení. Bohužel, doba mu příliš nepřála. Když byl Karel Lím na vrcholu svých sil, přišla smutná třicátá léta, po nich zábor pohraničí a nakonec 2. světová válka. Po ní se Karel Lím vrátil ke své činnosti, ještě mnohokrát vystoupil na milovaný Bouřňák a dál učil děti nejen českému jazyku, matematice a dalším předmětům, ale také lásce ke svému kraji a ke Krušným horám. Karel Lím zemřel 20. září 1958 v Duchcově. V roce 1975 byla na turistické chatě na Bouřňáku odhalena jeho pamětní deska a chata byla přejmenována na Chatu Karla Líma.
A ještě jedna perlička na závěr. Říká se, že Karel Lím byl prvním lyžařem v Krušných horách. Kníže Lobkowicz, kterému patřily lesy v okolí Bouřňáku, si počátkem 20. století přivezl z Norska lyže. Hned po návratu je chtěl vyzkoušet, nebyl ale schopen prkénka jakkoliv ovládat. Daroval je tedy svému lesnímu adjunktovi a ten zase mladému učiteli z Hrobu. Karel Lím vytáhl zázračné Ski na vrchol kopce a záhy se na nich naučil slušně jezdit. Byl tak prvním, kdo zdejší svahy brázdil na dřevěných lyžích.
Až někdy vyrazíte do našich krásných Krušných hor na turistický výlet, procházku, nebo třeba lyžovat, vzpomeňte si na toho slušného člověka, který zde navždy zanechal svůj otisk.