Rád bych vám dnes, v jubilejním 50. díle tohoto krušnohorského seriálu, připomněl jednu z nejvýznamnějších osobností našeho regionu v celé historii. Štěpán Šlik, zakladatel města Jáchymova, se narodil na Štědrý den roku 1487 na ostrovském zámku. Jeho rodiči byli Alžběta z Gutštejna a Kašpar Šlik, v pořadí druhý nositel tohoto jména v rámci významného šlechtického rodu Šliků. A právě o počátcích historie tohoto rodu si pojďme na úvod říci pár slov.

Předpokládá se, že rod Šliků pochází z oblasti Vogtlandu v Sasku. Ve 14. století se pak Šlikové objevují jako měšťané v Chebu. Zde již lze jejich osudy přesně doložit. Právě v Chebu se roku 1396 narodil Kašpar Šlik, první významná postava tohoto rodu a také první ze Šliků, který byl za svého života povýšen do šlechtického stavu. Byla to vskutku významná osobnost, v letech 1433 – 1437 dokonce zastával úřad kancléře Svaté říše římské. Ostrovská větev Šliků však nepochází od něho, nýbrž od jeho bratra Matyáše Šlika, jehož vnukem byl právě Štěpán Šlik.

Jak již bylo řečeno, Štěpán Šlik se narodil na ostrovském zámku. Právě ostrovské panství bylo jedním z těch, které Šlikové postupně získali pod svou správu. V jeho čele stál Štěpánův otec Kašpar (II.) a po jeho smrti se pánem v Ostrově stává Štěpán Šlik. To bylo v roce 1516. V roce, který byl nejen pro rod Šliků, ale pro celý region doslova přelomový. Již v roce 1512 nalezli prospektoři Kaspar Bach a Össer z Ostrova stříbronosné žíly v údolí potoka Veseřice. Na základě tohoto nálezu založil v roce 1515 Štěpán Šlik těžařskou společnost a začal v okolí osady Konradsgrün skupovat pozemky (přestože byl pánem na ostrovském panství, okolí Konradsgrünu mu z větší části nepatřilo) a poté zde začal s těžbou stříbra. Místní ložiska byla nesmírně bohatá na rudu a tudíž mimořádně výnosná. Bylo evidentní, že v okolí Konradsgrünu nalezli Šlikové rodinné stříbro. A to doslova a do písmene. Přestože je jasně zdokumentováno, že ložiska stříbra objevili právě kvalifikovaní prospektoři, váže se k tomuto objevu i několik lidových pověstí. S jednou z nich vás v krátkosti seznámím.

V osadě Konradsgrün žil chudý švec. Měl velkou rodinu, kterou nedokázal ze svého skromného výdělku uživit, a tak často trpěla hlady. Ševce to trápilo, přemýšlel, jak své děti zaopatřit, když v tom měl tři noci po sobě ten samý sen. V daleké zemi leží město Štrasburk a tam starý most. Právě na tom mostě prý švec najde své štěstí. Po první noci mu příběh vrtal hlavou, po druhé byl švec celý nesvůj a po třetí noci už jej nic neudrželo na místě. Sbalil si raneček a navzdory protestům své ženy vyrazil na dlouhou cestu. Putoval mnoho měsíců, až do Štrasburku konečně dorazil. Hned běžel na ten most a tam… nic! Mnoho dní bezúspěšně bloumal po tom mostě, až se pak sklíčen rozhodl vrátit domů. V té chvíli jej oslovil jakýsi muž a dal se s ním do řeči. Že se švec potřeboval někomu svěřit se svým trápením, převyprávěl tomu muži svůj sen. Jak ten se mu vysmál! I ty bláhový, nesmíš věřit snům. To mně se zase zdálo, že v jakési daleké zapadlé osadě Konradsgrün leží domek ševce a za ním se pod zemí ukrývají hroudy stříbra! A běžím tam snad? Neběžím. Ševcovi se rozzářily oči, stiskl tomu muži ruku a pospíchal zpátky domů. Za svým domem pak nalezl stříbrnou žílu a stal se boháčem!

Pojďme ale z pohádky zpět do reálného světa. Právě na místě osady Konradsgrün založil roku 1516 Štěpán Šlik město Jáchymov. Již na konci roku zde stálo více než 400 domů, huť, pece na tavení stříbra a objevovány byly stále nová naleziště stříbra. Čtyři roky po svém založení mělo hornické město již přes 5000 obyvatel, a také svůj hrad – Freudenštejn, po svém zakladateli občas nazýván Šlikův hrádek. A ještě jednou zásadní věcí se Štěpán Šlik dokázal zapsat do světové historie. Spolu se svým bratrem začal v Jáchymově razit mince, takzvané Jáchymovské tolary. I když oficiálně byla ražba tolarů povolena zemským sněmem až 9. ledna 1520, dělo se tak na příkaz bratrů Šliků prokazatelně již v roce 1519. A právě o této legendární minci, která dala jméno i americkému dolaru, stejně jako o posledních letech života Štěpána Šlika, který by na Štědrý den oslavil nedožité pětisté třicáté čtvrté narozeniny, si povíme v příštím díle Krušnohorského roku.

Přeji Vám krásné prožití nadcházejícího vánočního týdne v kruhu Vašich blízkých a v novém roce se budu těšit na shledanou s dalšími příběhy z našich milovaných Krušných hor.