KRUŠNOHORSKÝ ROK 41 – HŘEBEČNÁ, JEDNA Z PEREL KRUŠNOHOŘÍ, MÁ DLOUHOU A BOHATOU HORNICKOU HISTORII 

Hřebečná je jednou z nejmalebnějších osad celých Krušných hor. Já vím, říkám to skoro pokaždé, ale nemohu si pomoct. V našich horách zkrátka platí, že krása střídá nádheru. Německý název obce zní Hengst (hřebec) a váže se k němu zajímavá pověst. To bylo údajně tak. Místní krajinou projížděl rytíř ze Schwarzenberku, když tu jeho kůň kopytem odkryl zem a hle, objevilo se bohaté ložisko cínové rudy. Krásné, že? Bohužel se jedná jen o hezkou pověru. Název byl totiž mnohem pravděpodobněji odvozen od rodiny Hengstů z Krupky, známých krušnohorských těžařů. Buď jak buď, s hornickou činností je historie Hřebečné spjata bez pochyb.

Písemný důkaz o tom pochází již z roku 1545. V tom roce si známý jáchymovský kronikář Johannes Mathesius poznamenává ve svých záznamech – Hengst angangen, neboli Hengst povstal. A 20. října téhož roku (tento týden to bude již 476 let) udělil král Ferdinand I. městu Jáchymovu právo nad nově vzniklým dolem na Hřebečné. Vznikl-li v tomto roce důl, musela být ložiska cínu známa již delší dobu před tím. Považuje se za pravděpodobné, že záznamy z roku 1545 se vztahují k založení obou hlavních dolů v oblasti, dolu Rote Grube (Červená jáma) a Behrova dolu. Červenou jámu zná díky populární občerstvovací zastávce téměř každý turista, ale že vám nic neříká Behrův důl? Tento důl v pozdějších časech proslul pod názvem Mauritius. A už jsme doma…

Celkem bylo v prostoru Přední a Zadní Hřebečné celkem 13 štol, mezi nejvýznamnější pařila dědičná štola Blasius, dále štola Festenberská, štoly Kryštof, Bílá holubice, Eustach, Georg a další. Historie dolování na Hřebečné kopírovala osud dalších důlních děl v regionu. V 16. století rychlý rozmach, pokračující až do Třicetileté války, poté útlum těžby, nový rozmach (na Hřebečné se tento rozmach odehrával právě v důlním komplexu Mauricius od roku 1730), střídání dob lepších s těmi horšími, postupný úpadek hornictví a po 2. světové válce jeho definitivní zánik. Dnes jsou některá důlní díla lákavými turistickými cíli, v tom opět vyniká zmíněný Mauritius, od roku 2019 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

A právě turisté dnes míří do okolí Hřebečné v čím dál hojnějším počtu. Není se čemu divit. Kromě již zmíněného dolu Mauritius, památky UNESCO, nabízí mnohá lákadla také nejbližší okolí. Hřebečná leží přímo na křižovatce několika turistických, lyžařských a cyklistických tras. Je to odsud všude kousek. Přímo z Hřebečné koukáte na lyžařské středisko Plešivec, v blízkém dosahu jsou areály Klínovec, Neklid a Fichtelberg. Opíšeme-li okolo Hřebečné pomyslný kruh do vzdálenosti, kterou lze bezpečně překonat pěšky, nedopočítáme se míst, která rozhodně stojí za navštívení. Považte sami.

Důlní propadlina Červená jáma, Perninské rašeliniště, městečka Abertamy, Pernink a Horní Blatná, rozhledna na Blatenském vrchu, technická památka Blatenský příkop, zaniklá osada Ryžovna, kouzelné údolí říčky Černé spojující Ryžovnu s obci Potůčky, štola Johannes taktéž zařazena na seznam UNESCO, Ježíškova cesta, která vás dovede až do nejvýše položeného města v České republice, tedy na Boží Dar. A pokračujeme dále. Unikátní Božídarské rašeliniště, běžecké trasy v okolí Špičáku, Mrtvý rybník, který kdysi mimochodem zásoboval vodou důlní díla komplexu Mauritius… To je výčet, co říkáte? Jeden den vám zkrátka na poznání okolí Hřebečné nemůže stačit.

A ještě si dovolím jeden osobní tip na závěr. Říkám tomu magický trojúhelník. Pokud jste fanoušky dobrého piva, vynikající kuchyně, nebo zkrátka jen příjemného občerstvení, nemůžete vynechat tři zastávky v okolí, které tvoří již zmíněný trojúhelník. Občerstvení U maringotky na Hřebečné – občerstvení U Červené jámy – pivovar na Ryžovně. A pozor! Všechny tři zastávky lze zvládnout v rámci jednoho okruhu po okolí. Tak neváhejte!