Při čtení materiálů o protagonistovi dnešního článku mně přišlo několikrát na mysl, že dříve byli lidé více všestranní, až renesanční. Jen si to vezměte. Josef Franz Brechensbauer se mohl chlubit tím, že je turista, cestovatel, učitel, spisovatel, pedagog, fotograf, lokální historik, šéfredaktor časopisu, editor, lyžař, ale také otec, manžel a živitel rodiny. To vše během svého života úspěšně zvládal. Přesto není veřejnosti příliš znám. Pojďme to tedy alespoň trochu napravit.

Josef Brechensbauer se narodil 3. 11. 1867 v Chomutově, kam jeho rodina přišla z Vídně. Byl tak první generací Brechensbauerových, která už mohla považovat Sudety za svůj domov. Rodina se brzy přestěhovala za prací do Teplic, kde se definitivně usadila. Otec, vášnivý turista, Josefovi od mládí ukazoval přírodu a odlehlá místa Krušných hor, čímž syna silně ovlivnil. Společně dokonce začali značit turistické cesty v teplickém okrese. Právě v Teplicích se Josef oženil, zplodil syna a naplno se začal věnovat jak své práci řídícího učitele, tak nesmírnému množství koníčků, z nichž však dominoval sport, turistika a zájem o přírodu. A právě přírodu Krušných hor si zamiloval. Psal o ní, navštěvoval ji a propagoval ji, kudy chodil.

Ať už jako šéfredaktor Krušnohorských novin (1905 – 1920), předseda teplického lyžařského klubu, člen Krušnohorského spolku, nebo spisovatel. Z jeho literárního díla můžeme namátkou zmínit podíl na 11. a 12. vydání Průvodce po Krušných horách, nebo samostatné publikace: Z minulosti města Teplice (1912), Krušnohorská hřebenovka (1924) a mnohé další knihy a brožury.

Velmi aktivním byl také v Horském spolku, jemuž předsedal a který sdružoval místní organizace v Teplicích, Chomutově, Mostě, Jirkově, Přísečnici, Měděnci atd. Od roku 1925 pak zastával funkci vedoucího pobočky Německých horských a turistických spolků v Ústí nad Labem. A právě při činnosti v různých krušnohorských horských spolcích udělal mnoho pro rozvoj turistického ruchu ve svém oblíbeném pohoří. Kromě již zmíněné publikace Krušnohorská hřebenovka psal neúnavně popisy horských cest a tras, organizoval turistické vycházky a pochody, vytyčoval trasy nové, stejně jako obnovoval ty již existující. A hlavně se podílel na turistickém značení. Je považován za otce takzvané Modré hřebenovky (Blauer kammweg), a Krušnohorské hřebenovky vedoucí z Děčína přes celé Krušné hory až do Aše.

Trasa, jejíž základ Josef Brechensbauer položil, existuje dodnes v podobě takzvané Krušnohorské magistrály (oproti původní trase má drobné odchylky). Krušnohorská cyklistická magistrála vede dnes z Chebu do Děčína, její lyžařská část pak začíná v okolí Bublavy a pokračuje až k Děčínskému Sněžníku. Věřím, že neexistuje turista, cyklista, či lyžař, který by tuto trasu neznal. Já osobně jsem si v letošním roce tuto trasu proběhl a můžu tento zážitek jen doporučit. Ať už po svých, na kole, nebo na běžkách.

Na závěr se ještě jednou vraťme k Josefu Brechensbauerovi. Tento renesanční muž skonal dne 9. září 1945 ve svém domě v Teplicích. Byl tak ušetřen odsunu, který by jej jinak čekal. Jeho manželka jej přežila o čtyři měsíce, zemřela 30. ledna 1946 v teplické nemocnici. Místa jejich posledního odpočinutí bohužel nejsou známa. Na památku Josefa Brechensbauera je v Georgenfeldu umístěn alespoň pamětní kámen, o jehož pořízení se postaral Krušnohorský spolek a rodina Brechensbauerových.