KRUŠNOHORSKÝ ROK 24 – HRAD HARTENBERG. JAKO BÁJNÝ PTÁK FÉNIX DOSLOVA VSTÁVÁ Z POPELA

Příběh hradu Hartenberg, o kterém vám dnes budu vyprávět, je fascinující. Kdysi mocný a pyšný pohraniční hrad, později místo častých půtek a vojenských nájezdů, pak dokonce nechtěná stavba, kterou se kdosi pokusil několikrát zapálit. A dnes místo, kterému parta nadšenců a dobrovolníků vrací život. Hartenberg je zde jako svědek těch nejhorších i nejlepších lidských vlastností. Ale popořadě…

Počátky hradu jsou mírně nejasné. Těžko se tomu divit. Jeho vznik se datuje do 12. až 13. století a obecně se předpokládá, že jeho prvními majiteli byli pánové z Hartenberga. Ti jej postupně ztratili a znovu získali, hrad šel, tak jako mnoho jiných, z ruky do ruky. Nemovitostí se prostě dobře ručilo v každé době a tak se běžně stávalo, že jeden hrad postupně získalo několik šlechtických rodů. Hartenberg je vlastně kronikou mnoha významných aristokratických rodin, které byly aktivní v oblasti západního Krušnohoří. Postupně jej drželi Šlikové, Písnicové, Auerspergové a Kopalové, kteří hrad vlastnili až do roku 1945.

Neznám žádnou pověst o šťastné hvězdě hradu Hartenberg, ale nějakou určitě mít musí. Protože to, co všechno přežil, je téměř k neuvěření. Považte sami. V 15. století hrad dobyli Husité, po nich podlehl útoku měšťanů z Chebu, kteří si tu vyřizovali účty s místními pány. Hrad napadli také Bavoři a neminuli jej ani švédští vojáci, kteří tu řádili během třicetileté války. Mnohokrát na hradě zakokrhal ohnivý kohout – například v roce 1668 hrad téměř lehl popelem.

Ani v moderních dějinách tady nebyl klid. Spíše naopak. Po roce 1945 byl hrad opuštěn, několikrát vyrabován a poté obsazen Československou armádou. Když se tu vojáci vyřádili, předali chátrající ruinu v 50. letech Státním statkům a ty zde zřídili sklad brambor a prasečák. Člověk se někdy musí štípnout, jestli to všechno vůbec může být pravda.

V 80. letech svitla naděje na lepší budoucnost, v rámci akce BRONTOSAURUS začali v objektu záchranné práce. Snahu vrátit této mimořádné památce život však evidentně měli jen někteří. V roce 1984 byli veškeré práce na objektu zastaveny a o rok později, v noci z 8. na 9. června 1985, byl hrad úmyslně zapálen. Poté následovalo rabování a další rozklad. V roce 1991 vyhořela ještě věž a zdálo se, že osud Hartenbergu je zpečetěn.

A teď se opět musím vrátit k té šťastné hvězdě, která nad Hartenbergem svítí. V roce 1997 mu poslala pana Bedřicha Loose, který hrad koupil. A začal s neuvěřitelnou sisyfovskou prací. Postupně, s podporou svých spolupracovníků a dobrovolníků z celého světa, hrad opravuje a vrací mu život. Mimochodem – dobrovolníků se zde za celou dobu vystřídalo více než 1000 a dorazili ze 75 zemí celého světa.

Je to doopravdy neuvěřitelný příběh, ke kterému se navíc může přidat každý z nás. Ať už tím, že jako dobrovolník přiloží ruku k dílu, jako návštěvník se přijede podívat, nebo prostě jen přispěje na účet spolku Hartenberg. Klobouk dolů před všemi, kdo už pomohli a ať žije Hartenberg i pro další generace!

Více informací na www.hartenberg.cz