Nastává poslední kalendářní týden letošní roku. Rok nový, 2021, však začíná již tento pátek. A tak Vám přináším první zastavení nového seriálu, který se věnuje významným událostem a výročím, která jsou spojena, ať již přímo nebo vzdáleně, s Krušnými horami. 

A jak jinak začít, než prvním dnem nového roku, ve kterém slavíme také státní svátek. DEN VZNIKU SAMOSTATNÉ ČESKÉ REPUBLIKY. 
V tento den, 1. ledna 1993, se naposledy česká část Krušných hor stala součástí nového státního útvaru – České republiky. Od této poslední změny uběhlo již 28 let. Tak dlouhou dobu relativního klidu ale Krušné hory v minulosti nezažily mnohokrát. Pojďme si tedy nyní retrospektivně připomenout alespoň ty nejvýznamnější změny režimů, či státních útvarů, do kterých území našich nejkrásnějších hor spadalo. 

Po 17. listopadu 1989 se Československá republika změnila ze socialistické na federativní. Pro Krušné hory to znamenalo především otevření hranic a odstranění hraničního pásma. Předtím, v letech 1948 – 1989, byly Krušné hory pevnou hrází socialismu a nejzápadnější částí komunistického státu. Tato doba nepřinesla našim horám mnoho dobrého, mimo jiné lze pamatovat devastaci místní přírody vinou dolů a elektráren v podhůří, nebo nechvalně proslulé pracovní lágry v okolí Jáchymova. 

V letech 1945 – 1948 se naše území stalo po 2. světové válce znovu územím svobodného Československa. Tato svoboda však byla vykoupena draze. Byla odsunuta většina místního obyvatelstva, trvale zaniklo mnoho vesnic a měst a Krušné hory se staly předmětem sociálního experimentu – kdy začínaly první pokusy o jejich dosídlení, často pochybnými lidmi, kteří se na novém území chovali jako dobyvatelé, nikoliv obyvatelé. 

To vše ale mělo příčinu ve změnách předchozích. Po celá třicátá léta bylo naše území zasaženo vlnou nacionalismu, která vyvrcholila dvěma tragickými událostmi. Po podepsání Mnichovské dohody na konci září 1938 byla valná část Krušnohoří připojena k Německé nacistické říši, což bylo většinou obyvatelstva oslavováno. Co neschvátil Mnichov, spadlo pak v březnu 1939 do nově vzniklého Protektorátu. Český stát byl tak de facto ten tam. 

Relativní stabilita, co se týká státního zřízení, panovala za první republiky, v letech 1918 – 1938. Slovo relativní je třeba zdůraznit, neboť německá většina, žijící v Krušných horách, se se začleněním do nově vzniklého Československa nikdy nesmířila, což se projevilo například hned v roce 1918 pokusy o vyhlášení provincie Deutschböhmen. Tyto pokusy byly potlačeny, mnohdy krvavě, armádou a četnictvem.

Předtím byly Krušné hory po staletí součástí Rakousko – Uherska, stejně jako další části Zemí Koruny České. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 a následné rekatolizaci však z české části hor odešlo mnoho obyvatel protestanského vyznání. Jako příklad může sloužit město Horní Blatná, které bylo téměř vylidněno. 

Za Habsburků, stejně jako v dobách Českého království byly Krušné hory rozdělené na jednotlivá panství, která tak do jejich historie navždy zapsala mnohé význačné rody a pány. Šlikové, Hasištejnští, Lobkowiczové, Nosticové, páni z Rotenhamu a mnozí další, se kterými se seznámíme během dalších článků. 

Jak vidno, rody, šlechta, státní útvary, či formy vlády se v krušných horách měnily více než často. Co však přetrvalo? Příroda, hory, lidé a láska k těm místům. A za to buďme rádi. 

PS: Na fotografii k tomuto článku můžeme vidět historický Hraniční kámen. Byl vztyčen v roce 1677 a označoval trojmezí tří panství – Schwarzenberg, Jáchymov a Hauenstein.